Spousta lidí bere slova podnájem a nájem jako synonyma. V praxi lidé obě tato slova používají pro totéž. Mezi slovy nájem a podnájem je však celkem velký rozdíl. Je to tak, že odlišnosti jsou hlavně v pravomocech, které mají lidé, kteří v nájmu či podnájmu bydlí. Pojďme se podívat, jaký rozdíl mezi nimi tedy je.
Když si pronajímáte nemovitost od pronajímatele, stáváte se nájemcem. Podle občanského zákoníku tak můžete svobodně rozhodovat o všem, co se běžného užívání bytu týká. Například:
U nájmu (respektive pronájmu) podepisujete nájemní smlouvu přímo s majitelem. Podnájem je situace, kdy vám byt nebo třeba pokoj pronajme člověk, který má byt pronajatý. Podnájmu často využívají studenti, častým podnájmem jsou také například kanceláře. O podnájmu však musí vědět i majitel.
Nevýhodou podnájmu je například to, že si podnájemce nemůže být jistý, kdy bude nutné se vystěhovat, smlouva o podnájmu totiž zaniká se zánikem nájemní smlouvy. Do podnájemní smlouvy může navíc nájemce dát různé zákazy, povinnosti a smluvní pokuty, které by v nájemní smlouvě být ze zákona nemohly. Například zákaz kouření, domácích mazlíčků, trvalého bydliště apod.
Ideální je, když se na nájemní a podnájemní smlouvu podívá někdo zkušený. Makléř, právník, realitní kancelář. Ten vám může poradit, jestli je smlouva dobře sepsaná a co pro vás v praxi znamená.
8.3.2021