Útulnost se těžko popisuje. Útulnost se cítí. Je v každém z nás, jen ji někdo umí více a jiný méně promítnout do prostoru. Já si například neumím odoperovat bolavé koleno ani opravit auto, ale umím vybrat koberec, kde ucítíte hřejivost a útulnost při prvním došlápnutí. Umím si představit, jak bude daná tapeta vypadat s konkrétní podlahou, nábytkem, potahem pohovky a ostatními doplňky. Je to otázka letité praxe, studia a asi nějakého citu, který jsem dostal do vínku. Navíc mne studování interiérů strašně baví a při svých cestách neváhám utratit peníze za designové hotely, v nichž si na vlastní kůži odcítím, co se mi líbí, co je útulné, a co ne.
Pro mne konkrétně útulnost spočívá v pohledově i tvarově neutrálním interiéru, který je dotvořen osobitými doplňky, případně výraznějšími nábytkovými solitéry podle preferencí každého z nás. Interiéru, kde nekřičí výrazný kus nábytku neladící se zbytkem zařízení, nebo naopak interiéru, kde vše splývá. Ani interiér, který je sice zařízen moderně, ale chladně a působí nezabydleně, není útulný. Pokud bychom se na věc podívali z pohledu většiny, neuděláme chybu použitím přírodních materiálů, jemných pastelových odstínů a dodržováním zásady, že méně je někdy více.
Zařizování interiéru je třeba uchopit doslova od podlahy. V případě, že je interiér dostatečně světlý, útulně vypadají tmavší podlahy doplněné o pastelové odstíny béžové, zelené, okrové. V případě, že bojujete s nedostatkem světla, vybírejte ze světlejších podlah v odstínech béžové a medové což jsou v praxi různé varianty dubu. Pro pocit hřejivosti samozřejmě lépe vyzní přírodní materiál, tj. dřevo. Na trhu je už ale řada moderních a dostupnějších materiálů s poměrně autentickým vzhledem dřeva. Výhodou je snazší údržba a větší odolnost.
V případě nábytku je to velmi individuální. Každý to cítí jinak. Z praxe ale mohu říci, že útulněji opět vypadají materiály přírodní nebo vyhlížející autenticky přírodně. Jejich moderní vzhled je možné zajistit vysokým leskem nebo kombinací se sklem a vyvážit něčím pohledově útulným – např. zajímavým kobercem, závěsem nebo potahem pohovky. Je to o jakési rovnováze. Velmi osobitě působí i kombinace moderního interiéru a zajímavého staršího solitéru. Např. stůl s patinou, sekretář, nebo křeslo po babičce, které se dá přečalounit do současného designu, s nádechem nostalgie. V rámci rovnováhy barev a materiálů v interiéru je dobré myslet také na bílou a černou. Bílé jsou většinou stropy (nejen kvůli světlu, ale zároveň aby interiér nepůsobil jednotvárně a opticky na vás nepadal). Bílou barvou lze rozzářit cokoliv, jen pozor, moc bílé znamená pocit neútulnosti a chladu. Osobně pracuji rád s černou jako s doplňkovou barvou, ať už se jedná o detaily svítidel nebo detaily na nábytku, rámy obrazů atd. Černá vytvoří kontrast k ostatním barvám a vhodné využití černé interiér příjemně a zároveň nenuceně zvýrazní.
V rámci útulnosti jsou samostatnou kapitolou textilní doplňky, tapety, koberce. Záleží na vašem vkusu a prostoru, který zařizujete, ale z hlediska útulnosti vždy vyzní lépe kombinování barev „tón v tónu“ a barev hodících se k sobě než sázka na velký kontrast. Např. olivově zelená a hnědá, okrová a hnědá. Kdo si chce dopřát větší „odvaz“, krásně vypadají i azurová s černohnědou nebo temně fialová se zemitou hnědou – vhodně nakombinované a doplněné, aby celek nepůsobil tmavě. Zařizování s využitím velkých kontrastů by mělo spíše zůstat v rukou profesionálů, kteří uplatní svou představivost. Světlu jsme se věnovali v minulém čísle, ale z hlediska útulnosti je správné rozmístění a výběr světla často více než drahý designový nábytek. Více zdrojů světla, rafinované umístění – např nepřímé osvětlení v nábytku a podhledech stropů – umí vytvořit nenahraditelnou atmosféru.
Tvořím-li interiér pro konkrétního klienta, důležitou částí spolupráce je poznání jeho zvyků, potřeb, oblíbeného stylu a prostoru, který zařizujeme. V kombinaci s vhodnou dispozicí prostoru lze s využitím ergonomie vytvořit dokonalý základ, který lze na závěr doplnit osobními věcmi a dekoracemi. Útulnost, to jsou často zejména doplňky. Každý z nás má jiné zájmy, asociace a preference, které ho obklopují. Dle mého by doplněk neměl být jen „pracholap“, ale když už o něj hodlám pečovat, měla by to být věc, která mi připomene něco příjemného, něco, co je mi blízké. Proto rád doplňky nakupuji během cest po světě. Nemusí se jednat zrovna o klasické suvenýry z cest, které kolikrát nelze v našich podmínkách jako doplněk ani moc využít. Myslím tím, že hezkou moderní vázou z Francie, rámečky z Anglie nebo svícnem z Indonésie mám v bytě neotřelý kousek, ale i vzpomínku na místo, kde jsem si ho pořídil. Kdo necestuje, je zde u nás řada tematických obchodů, kde si lze vybrat jakýkoliv zmíněný styl, který je vám blízký. Zajímavou kompozicí pořízených fotek lze i v obyčejném rámečku vytvořit osobitou kompozici, která vás potěší při každém pohledu na ni a zahřeje hezkou vzpomínkou. A to je podle mne teplo domova...
SMYSLEM MOJÍ PRÁCE JE POMÁHAT
Jak říkají někteří moji milí kolegové, bydlení je pohoda, která končí ve chvíli, kdy ho musíte nebo jen chcete změnit, tedy třeba prodat, vyměnit za nové nebo se rozhodnete svoje hnízdečko obsadit novým, slušně vychovaným a pravidelně platícím nájemníkem. Netroufnu si tvrdit, že zmíněné situace nelze zvládnout vlastními silami, ale zcela určitě vím, že s pomocí realitního profíka to jde o mnoho, ale opravdu o mnoho lépe.
Co o mně musíte vědět
Svět realit mně učaroval už před patnácti lety a od té doby mám ve svém portfoliu stovky klientů, se kterými jsem společně sdílela jejich radosti, starosti i obyčejné lidské či rodinné trápení, když jejich život nabral nesprávný směr. Vždy jsme ale našli nějaké řešení a důkazem, který mně dává sílu a energii do další práce je, že s velkou většinou mých klientů jsem stále v kontaktu, často znám jejich děti nebo rodiče, prostě víme, kde se najdeme, když bude potřeba.
Brno. Líšeň!
Brno je moje město, do něho se ráda vracím z dálek a ráda ho bráním vlastním tělem před zbytkem světa. Ovšem městská část Brno-Líšeň to je ještě o kousek něco jiného. Tady dlouhá léta žiju, tedy bydlím, tady mám svoji rodinu, spoustu přátel, tady se odehrálo v mém životě vše důležité. A tady také velmi často pracuju a mám tady spoustu klientů, se kterými se osobně znám, v Líšni znám snad každý dům. Prostě pokud pracuji s klienty na nemovitostech u mě v Líšni, není to práce, ale odměna!
A jak tedy pomáhám?
Moc se na vás těším!