POSLEDNÍ ROKY se svými suchými léty, ba i suchými jary, přidělaly zahrádkářům mnoho starostí. Nedostatek dešťů snížil zahrádkářům úrodu, navíc museli kvůli zalévání sáhnout hlouběji do kapsy. Pokud tedy měli možnost zalévat z vodovodního řadu. Ti, kteří zalévají jen vodou z potoka, se za poslední roky museli několikrát potýkat se zákazem odebírání vody. Někteří rezignovali a doufali, že něco díky občasným dešťům přežije, jiní si vozili z domova pitnou vodu k zalévání.
Zkušení zahrádkáři si pomáhají sběrem dešťové vody pochytané nejen ze střech zahradních domků. Pomocí okapů ji svedou do huntů či barelů. Pro akumulaci dešťové vody lze samozřejmě využít i starý septik, žumpu nebo jinou nádrž. Jde o léty prověřený způsob. Důležité ovšem je, že by okapy neměly být měděné a střešní krytina eternitová či asfaltová, aby nedocházelo ke znehodnocení dešťové vody a její kontaminaci. Dešťová voda neobsahuje žádné soli a chlór a je přirozeně měkká. Dnes jsou ale mnohem sofistikovanější způsoby, jak dešťovou vodu shromažďovat. Kádě či jiné barely totiž zabírají spoustu místa a vzhledově krásu zahrady ruší. Řešením může být podzemní nádrž. Nejen, že nezabírá místo na zahradě, ale je ji možné doplnit ještě o řadu zařízení, třeba o různé druhy filtrů či samočisticí zařízení a různá kontrolní čidla.
Ať už vás k pořízení podzemní nádrže donutí nedostatek vody či jen ekologické smýšlení, budete muset trochu počítat a hlavně se nejprve budete muset zamyslet, na co ji použijete. Dotace se dělí do tří typů. Prvním z nich je využití dešťové vody pouze pro zálivku, tedy varianta vhodná i pro zahrádkáře, kteří nemají zahrádku u domu. Druhým je využití dešťové vody pro zálivku a splachování WC a třetí možností je využití přečištěných odpadních šedých vod (neobsahující fekálie a moč) jako vodu užitkovou pro splachování, zálivku apod. Třetí rok po sobě mohou zájemci na pořízení takového systému čerpat dotaci, což ovšem řada lidí považuje za náročné. Byť je řada firem, které se celou agendou zabývají a vše za žadatele vyřídí. „Když jsme si stavěli před pár lety dům, to tehdy ještě žádné dotace nebyly, pořídili jsme si podzemní nádrž. O objemu jen 3 kubíky. Na zalévání naší zahrady o rozloze 1200 metrů čtverečních to ale nestačí. Takže budeme muset vymyslet, co dál. Vím, že teď bychom mohli čerpat dotaci, ale žadatel musí mít zpracovaný projekt a mám obavy, zda se to vůbec vyplatí,“ přemýšlí Petra Kučerová ze severních Čech.
Odborníci, kteří se zpracováním žádostí o dotaci na sběr dešťové vody zabývají, však poukazují na to, že se zájemci rozhodně nemusejí o dotaci bát požádat. Čerpání dotace už dnes není ani omezené seznamem míst, které jsou zasaženy suchem. „Dříve byla dotace Dešťovka vypsána pouze pro tzv. suché obce. To již neplatí a o dotaci si můžete zažádat kdekoliv na území České republiky. Když řekneme, že moc nepršelo, tak je to možná trochu zavádějící. Srážek sice mírně ubývá, ale není to nijak dramatické. Problémem je, že srážky přichází spíše v přívalových deštích po několika týdnech sucha. Vyprahlá a popraskaná zemina tak nemá šanci vodu zadržet, a dešťovka proto odteče pryč bez většího vsáknutého množství. Z toho důvodu by bylo vhodné využívat dešťovou vodu na celém území ČR co nejvíce a zpomalit její odtok z našeho území,“ vysvětluje Ing. Michal Mrkývka, odborník na dotační program Dešťovka ve firmě ASIO NEW.
Omezení pro čerpání dotace však i tak existuje. „Pro potřeby dotace se jedná o uzavřenou nádrž vystrojenou mechanickým předčištěním a čerpací technikou,“ upozorňuje na první podmínku Michal Mrkývka. Dále je důležité, že oprávněným žadatelem může být pouze vlastník nemovitosti. „Podporovanými nemovitostmi jsou novostavby a stávající rodinné domy. Dále také domy pro rodinnou rekreaci, ale v tomto případě musíte doložit, že v tomto domě skutečně bydlíte, musí se jednat o trvale obydlený rekreační objekt. Majitelé domů pro rodinnou rekreaci, jako jsou zahrádkáři, kteří vlastní pouze nějakou chatku, sloužící k uložení nářadí, případně k relaxaci, kterou navštěvují převážně v létě za účelem obhospodařování záhonů, bohužel na dotaci nedosáhnou,“ vysvětluje odborník pro tento dotační titul.
Že je sběr dešťovky žádoucí a tlak na zadržování vody na našem území veliký, dokazuje i fakt, že stavby nových domů se bez sběru dešťové vody již neobejdou. „Neplatí to ovšem jen u novostaveb, ale za určitých podmínek i u stávajících rodinných domů. Pokud dojde při rekonstrukci ke změně stavby nebo změně využití stavby, tak jste také povinni využívat dešťové vody. U novostaveb je však pro dotaci podmínkou využívat dešťovou vodu na splachování všech WC v objektu a na zálivku, kdežto u stávající domů je možno využívat dešťovku pouze na zálivku,“ podotýká Michal Mrkývka.
Další možností, jak efektivně nakládat s dešťovou vodou, je tzv. dešťová zahrada. U nás je tento druh zahrady zatím v plenkách, ale v zahraničí se čím dál více prosazuje. Nejlepší řešení je vybudovat tento typ zahrady už během projektování, není ale problém ji zrealizovat i dodatečně. Ideální místo bude to, kde se drží nejvíce vody. Dešťová zahrada je vlastně terénní prohlubeň, do níž se akumuluje dešťová voda z okolí, jako je trávník, střecha či zpevněné plochy. Voda se z prohlubně postupně vsakuje do terénu, případně se postupně vypařuje. Tím se zlepšuje samotné mikroklima zahrady. Terénní prohlubeň je tvořena silnou vrstvou drenáže, například vhodnou geotextílií, a štěrkem a půdou, ideální je jílovitá. Její povrch je nezbytné osázet vhodnými rostlinami. Pro účely dešťové zahrady jsou vhodné ty rostliny kterým nevadí kolísající množství vody. Kořenový systém těchto rostlin tvoří jakýsi filtr, který pomáhá zadržovat a následně odpařovat vodu. Ideální jsou tak rostliny, které rostou u břehů řek či rybníků, jako třeba šarlatové růže, kosatec žlutý či kosatec sibiřský. Také se mohou použít trávy nebo třtiny.
Dotační titul je v porovnání s ostatními dotacemi poměrně jednoduchý. Zájemce potřebuje žádost, odborný posudek a případně souhlas ostatních majitelů nemovitosti. Pokud bude bezpečnostní přeliv z nádrže napojený na obecní kanalizaci, je nutné mít ještě souhlas provozovatele. Ten také může nařídit minimální množství, které chce, aby se mu do sítě vypouštělo. Lze to ovšem velmi jednoduše vyřešit při výrobě nádrže, kde bude nádrž rozdělena na dva prostory – akumulační a retenční. Akumulační slouží pro soukromou potřebu k dalšímu využití a retenční prostor je řízeným odtokem vyprazdňován odtokem do kanalizace. Vyhnout se tomu lze v případě, že bezpečnostní přeliv z nádrže bude zaústěn do vsaku.
24.9.2020
Vždy jsem se upřímně zajímala o lidi, jejich příběhy a prožitky, úspěchy i nezdary, radosti či trápení. Stejně jako každý z nás máme svůj jedinečný životní příběh, ten svůj by mohla vyprávět i každá nemovitost. A ať chceme nebo ne, s našimi nemovitostmi jsme více či méně citově spjatí. Emoce či komplikované životní okolnosti mnohdy provází i samotný prodej nemovitosti, proto někdy není jednoduché se správně a s odstupem rozhodnout. Toto si uvědomuji, a proto ke každému prodávajícímu přistupuji individuálně a s respektem k jeho potřebám.
Díky svému vnitřnímu nastavení chápu práci realitního makléře v první řadě jako službu lidem, proto je mým cílem pro Vás udělat maximum a naplnit Vaše očekávání.
V práci realitního makléře se spojily moje předchozí profesní zkušenosti z více oborů včetně marketingu a obchodu s dlouholetým osobním zájmem o reality.
Kromě empatie a lidského přístupu klienti na mé práci oceňují svědomitost, pragmatismus a schopnost vyřešit problémy. Za neméně důležité já sama považuji profesionální a férové jednání i ke kupujícím, jelikož realitní transakce by měla být založena na důvěře a respektu tak, aby byly všechny strany s výsledkem spokojené.
Velmi ráda si poslechnu Váš příběh a pomůžu Vám s Vaší nemovitostí naložit co nejlépe!