Právo
Novela zákona o veřejných dražbách
Dne 1. 1. 2025 nabude účinnosti nový zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách. Tento zákon nahradí stávající právní úpravu (zákon č. 26/2000 Sb.) a přinese s sebou několik zásadních změn, které ovlivní způsob, jakým dražby a aukce probíhají.
Nově se nebude rozlišovat mezi aukcí a veřejnou dražbou, což znamená, že většina aukcí bude naplňovat definici veřejné dražby a bude se tak muset řídit zákonem o veřejných dražbách.
Provádění veřejných dražeb se zároveň stává vázanou živností.
Na základě potvrzení od Ministerstva pro místní rozvoj aukce RE/MAX nesplňují zákonné definiční znaky veřejných dražeb a nový zákon se jich tedy netýká.
Rozdíl je zejména v těchto bodech:
Stavební zákon
Dne 18. 12. 2024 prezident republiky podepsal novelu stavebního zákona, která zavádí tzv. „bypass“ pro digitalizaci stavebního řízení, který je reakcí na potíže s digitalizací stavebního řízení.
Stavebníci tak budou moci předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě a stavební úřady budou moci využívat své dosavadní systémy, které používali do letošního 1. 7., a to souběžně s těmi spuštěnými letos v létě.
Novela stanoví dvě přechodná období. První z nich má trvat do poloviny příštího roku a platit má pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování. Druhé období potrvá do konce roku 2027 a platí pro digitalizaci stavebního řízení. Od 1. 1. 2028 má pak podle záměru vlády začít fungovat zcela nový systém.
V praxi bude novela umožňovat používat některé funkcionality původního systému a nového systému – Informačního systému stavebních řízení a portálu stavebníka. Stavebník by nově měl vložit projektovou dokumentaci zpracovanou autorizovanou osobou do evidence elektronických dokumentací, v žádosti pak přiloží pouze odkaz na tyto dokumenty.
Novela zákona o advokacii
Novela zákona o advokacii prošla druhým čtením. Novela mimo jiné pozměňovacím návrhem ministra spravedlnosti upravuje pravidla advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry. Ústavně-právní výbor dal k tomuto návrhu kladné stanovisko.
Náhrady poškozeným lidem by měl nově vyplácet zřízený garanční fond České advokátní komory. Náhrada by mohla činit až 2,5 milionu korun na jednu úschovu a až 5 milionů korun v případě kupní ceny z prodeje nemovitosti k bydlení. Komora by se následně stala věřitelem advokáta, který škodu způsobil.
Zpřísnit by se měly i podmínky provozování účtů pro úschovu, ty budou nově muset nést označení „účet advokátní úschovy“. Advokát by na takový účet nesměl hotovost vkládat a ani ji vybírat a taktéž by měl omezené možnosti nakládání s penězi.
Banka by nově měla povinnost klientům advokátů oznamovat pohyby na účtech,
a to před samotným převodem. Klient by tak mohl zabránit vyplacení peněz z úschovy, pokud by to odporovalo smlouvě o úschově. Advokátní komora by získala k úschovám širší kontrolní pravomoc, a to i díky prolomení bankovního tajemství.
Předloha čeká na projednání ve třetím čtení dne 20. 12., poté by měla novela jít do Senátu a k podpisu prezidentovi. Do 1. 1. 2025 tak asi nenabyde novela své účinnosti, celý proces bude záviset na rychlosti schválení v Senátu, podpisu prezidenta a následně ještě zveřejnění ve sbírce zákonů. O účinnosti vás budeme informovat.
Změny v dohodách o provedení práce
Od roku 2025 přinese novela zákona o nemocenském pojištění významné změny v oblasti dohod o provedení práce (dále jen „DPP“) a dohod o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). Zaměstnanci na DPP získají nová práva, zároveň se zvyšují limity pro odvod pojistného.
Jednou z hlavních novinek je zvýšení hranice příjmu, do které zaměstnanci na DPP nebudou odvádět sociální a zdravotní pojištění. Namísto dosavadního pevného limitu 10 000 Kč měsíčně se od roku 2025 zavádí limit ve výši čtvrtiny průměrné mzdy. Pro rok 2025 tak tento limit činí 11 500 Kč.
U DPČ se limit pro placení odvodů zvyšuje z 4 000 Kč na 4 500 Kč. Příjmy (odměny) do tohoto limitu budou i nadále podléhat dani z příjmu, zaměstnanec však nebude účasten sociálního a zdravotního pojištění.
Aktuální judikatura
Smrt zůstavitelky po uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2512/2024, ze dne 4. listopadu 2024
Smrt zůstavitelky po uzavření platné a účinné kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí, avšak před podáním návrhu na vklad vlastnického práva, nemá sama o sobě vliv na účinnost této kupní smlouvy, pouze ne-došlo k naplnění jejích věcněprávních účinků.
Nejvyšší soud již v usnesení sp. zn. 30 Cdo 1204/2003, vyjádřil (mimo jiné) právní názor, že „v případě, že návrh na vklad byl podán až po smrti zůstavitele nebo dosud vůbec nebyl podán, je nepochybné, že zůstavitel v den své smrti byl ještě vlastníkem nemovitosti. Do pasív dědictví se za této situace zařadí závazek převést na nabyvatele vlastnické právo k nemovitosti v odpovídající hodnotě. Šlo-li o kupní smlouvu, do aktiv dědictví se uvede částka odpovídající kupní ceně nebo její části, která nebyla za života zůstavitele zaplacena. Jestliže byla kupní cena zůstaviteli zaplacena, do aktiv se uvede hotovost (pokud z úhrady ceny zůstala), popřípadě nedoplatek kupní ceny, byla-li zaplacena jen zčásti.“
Za situace, kdy na základě předmětné kupní smlouvy a v souladu s jejím zněním byla zůstavitelce za jejího života vyplacena kupní cena za nemovité věci, pohledávka zůstavitelky za kupujícími na zaplacení kupní ceny jejím uhrazením za života zůstavitelky zanikla (a to i v souladu se zněním kupní smlouvy). Kupní cena za nemovité věci uhrazená v souladu se zněním předmětné kupní smlouvy tedy představuje finanční prostředky (hotovost), které již náležely zůstavitelce, a proto měly být pojaty do seznamu aktiv pozůstalosti jako samo-statné aktivum (ve výši, v jaké z úhrady kupní ceny ke dni smrti zůstaly), nikoliv jako pohledávka zůstavitelky za kupujícími na zaplacení kupní ceny, jež je závislá na stavu převodu vlastnického práva k nemovitým věcem.
Povolala-li proto zůstavitelka závětí k dědění „ostatního movitého majetku a finančních prostředků“ závětního dědice, spadaly pod uvedené znění závěti zůstavitelky také finanční prostředky, které zůstavitelka získala z prodeje předmětných ne-movitých věcí (ve výši, v jaké z úhrady kupní ceny ke dni smrti zůstavitelce zůstaly), a proto tyto finanční prostředky ne-měly být předmětem dědění podle dědických podílů ze zákona, ale předmětem dědění z titulu závěti zůstavitelky.
20.12.2024
Vždy jsem se upřímně zajímala o lidi, jejich příběhy a prožitky, úspěchy i nezdary, radosti či trápení. Stejně jako každý z nás máme svůj jedinečný životní příběh, ten svůj by mohla vyprávět i každá nemovitost. A ať chceme nebo ne, s našimi nemovitostmi jsme více či méně citově spjatí. Emoce či komplikované životní okolnosti mnohdy provází i samotný prodej nemovitosti, proto někdy není jednoduché se správně a s odstupem rozhodnout. Toto si uvědomuji, a proto ke každému prodávajícímu přistupuji individuálně a s respektem k jeho potřebám.
Díky svému vnitřnímu nastavení chápu práci realitního makléře v první řadě jako službu lidem, proto je mým cílem pro Vás udělat maximum a naplnit Vaše očekávání.
V práci realitního makléře se spojily moje předchozí profesní zkušenosti z více oborů včetně marketingu a obchodu s dlouholetým osobním zájmem o reality.
Kromě empatie a lidského přístupu klienti na mé práci oceňují svědomitost, pragmatismus a schopnost vyřešit problémy. Za neméně důležité já sama považuji profesionální a férové jednání i ke kupujícím, jelikož realitní transakce by měla být založena na důvěře a respektu tak, aby byly všechny strany s výsledkem spokojené.
Velmi ráda si poslechnu Váš příběh a pomůžu Vám s Vaší nemovitostí naložit co nejlépe!