Pavel Seidl

Počasí posledních dní už jasně ohlašuje podzim a konec letošního dlouhého léta. Podzim bývá v úvěrové branži označován jako období silné sezóny. A tak se nabízí v celku jednoduchá otázka, jaký je letošní úvěrový podzim?

Zářijové výsledky ukazují, že trh s úvěrováním pomalu ožívá. I když výsledky za měsíc září lehce zaostaly za srpnovými čísly, je neklamné, že úvěrová aktivita v příštích měsících lehce poroste. Produkce v září dosáhla hodnoty 13,57 mld. Kč z toho hypoteční banky si připsaly úvěry za 12,53 mld. Kč a stavební spořitelny 1,04 mld. Kč. V meziročním srovnání je to pak výsledek o více jak 6 miliard lepší než v září 2022.

V dalších měsících do konce roku očekáváme mírný nárůst produkce. Růst produkce bude záviset na tempu snižování úrokových sazeb. Pro letošní rok odhadujeme, že celková produkce hypoték se bude pohybovat v rozmezí mezi 130 až 135 miliardami, a to nás vrací na velikost trhu v roce 2012.

Úrokové sazby v září klesly u realizovaných úvěrů o 5 bazických bodů na hodnotu 5,73 %. Pokles zaznamenaly i sazby nabídkové na hodnotu 6,05 %. Reálný pokles sazeb dle našeho názoru neodpovídá aktuální ceně peněz na trhu a banky se snížením sazeb počkají na ČNB. Banky dál tedy navyšují svou marži a jistou roli by v tom mohla hrát situace okolo účelně vynaložených nákladů, kde to zatím vypadá ještě na dlouhou cestu s nejasným výsledkem. Sekundárně může tlak na marže rovněž způsobovat nedávné opatření ze strany ČNB o zrušení úročení povinných minimálních rezerv, které banky musí držet na účtech u ČNB.

Další měnově politické zasedání ČNB, kde se bude rozhodovat o nastavení základních úrokových sazeb se uskuteční 2. 11. 2023. Jaký bude jeho výsledek, je stále více nejisté. Výrazně rostou mezi analytiky hlasy pro snižování sazeb, zejména díky rychlejšímu poklesu inflace v září oproti očekávání a nelichotivým zprávám z ekonomiky. I rétorika zástupců ČNB se v posledních dnech jeví jako umírněnější než dříve. Nám se zatím jako pravděpodobnější varianta jeví, že na listopadovém zasedání ponechá ČNB základní sazbu na současných 7 % a setrvá tak ve svém konzervativním postoji vůči snižování sazeb. Další termín jednání o sazbách připadá na 21. 12. 2023, a je otázkou, zda v tomto předvánočním termínu má smysl do sazeb zasahovat. Vývoj budeme bedlivě sledovat a necháme se překvapit.

Jak jsme již zmínili výše, pokles inflace v září předčil očekávání a hodnota 6,9 % nás naplňuje optimismem, že se inflace rychle blíží do tolerančního pásma. Pokles hodnot byl zaznamenán ve všech klíčových oblastech s výjimkou sekce doprava, kde meziměsíčně rostly ceny pohonných hmot. Nicméně i tak byly v meziročním srovnání nižší. Očekává se, že říjnová inflace bude vyšší než zářijová, což je způsobeno loňským energetickým úsporným balíčkem, který přistál většině českých domácností na fakturách za energie právě loni v říjnu. Na konci roku bude inflace dál klesat a nejvyšší pokles zaznamenáme za leden 2024.

A co ceny potravin? I přes meziměsíční nárust cen zemědělských výrobců o 1,7 % oproti srpnu (výrazný nárůst ceny brambor) meziročně ceny výrobců klesly o 13,4 %. V září meziměsíčně dál klesaly i spotřebitelské ceny potravin v obchodech, a to je dobrá zpráva.

26.10.2023