Petr Nossek

Nový školní rok se již naplno rozběhl, a tak nám dovolte přiblížit vám pár informací z hypotečního trhu a ekonomiky.

Srpen přinesl zlepšení na hypotečním trhu a lehce překonal dosavadní letošní rekord z června. V srpnu se podepsaly úvěry v souhrnném objemu 14,07 mld. Kč z toho hypoteční banky si připsaly úvěry za 12,86 mld. Kč a stavební spořitelny 1,21 mld. Kč. Je to letošní nejlepší výsledek, který v meziročním srovnání překonává výrazně čísla předchozího roku (srpen 2022 – 10,05 mld. Kč).

I přes stále vysoké úrokové sazby se trh s úvěry na bydlení pomalu dostává ze svého historicky nejhlubšího propadu. K optimální produkci nám stále ještě několik miliard měsíčně chybí, ale to podstatné se již stalo, trend se otočil a trh roste. Domníváme se, že pozitivní dopad měla změna v nastavení úvěrových parametrů ze strany ČNB. Zrušení horní hranice ukazatele DSTI od 1. 7. 2023, se již naplno projevilo v úvěrové produkci.

Banky drží úrokové sazby u hypotečních úvěrů stále velmi vysoko a predikované poprázdninové snížení sazeb se zatím nekoná. Zdá se, že nikdo z velkých hypotečních hráčů nechce svůj podíl navýšit. Reálně je cena takzvaně dlouhých peněz na trhu níže než úrokové sazby u podepisovaných úvěrů, a to i po zahrnutí obvyklé marže. Údaj o nabídkových sazbách z počátku září detekuje hodnotu 6,1 % (meziměsíční pokles o 9 bps). Hodnota úrokových sazeb u realizovaných úvěrů činí za srpen 5,78 %, a to je meziměsíční pokles pouze o dva bazické body. Vypadá to, že banky spíše kopírují politiku ČNB a jejích základních sazeb než reálnou cenu tzv. dlouhých peněz na trhu.

Z posledních vyjádření ČNB je stále zřejmější, že bude chtít vysoké sazby držet po delší dobu i za cenu výrazného brzdění ekonomiky. Aktuální data z ekonomiky nejsou příliš povzbudivá a pro další čtvrtletí to nevyznívá o moc lépe. Někteří analytici se domnívají, že by ČNB měla začít snižovat sazby již nyní a držení vysokých sazeb do konce roku, možná i za horizont ledna 2024, výrazně poškodí českou ekonomiku, která již v tuto chvíli není v dobré kondici.

Většina indikátorů již delší dobu působí na ekonomiku výrazně protiinflačně a inflace i podle scénářů ČNB poklesne do úrovně inflačního cíle v prvním čtvrtletí roku 2024.

Nelze se tedy ubránit dojmu, že ČNB chce mít absolutní jistotu, že inflaci nadobro zkrotila. Obáváme se však jisté strnulosti v bankovní radě a možného mylného vnímání, že vysokými sazbami po delší dobu se nedá nic pokazit, to by ale mohlo napáchat výrazné škody.

A co ceny potravin? Věčné téma, které se nevyvíjí tak jak by mělo, alespoň podle toho, co ukazují čísla. Pokud půjdeme chronologicky, pak nejprve začaly klesat ceny pohonných hmot, poté začaly klesat ceny energií. Reálné mzdy rovněž klesaly. Aktuální srpnová data cen zemědělských výrobců ukazují také jasný pokles (-4,5 % meziměsíčně; -16,4 % meziročně).

Pokud tedy nezačnou v dalších měsících výrazně klesat koncové ceny potravin máme v České republice problém, a ten se jmenuje nedostatečná konkurence v celém potravinářském řetězci – prvovýrobci – zpracovatelé – distributoři.

A jedna otázka, která se nabízí, je 30% podíl jedné firmy na trhu s pekařskými výrobky v ČR normální?

27.9.2023