Tomáš Nedoma

Dříve byly dvougenerační domy úplně běžné, rodiny hlavně na vesnicích držely při sobě. Mělo to samozřejmě své výhody i nevýhody. V dnešní době už to tak běžné není, každý chce bydlet ve svém, možná nejlépe i dost daleko od rodičů. Na druhou stranu jsme ale také zaregistrovali, že určitá část lidí uvažuje tak, že vícegenerační bydlení má za určitých podmínek smysl.

Když žijete se třemi dětmi daleko od babiček, pak je to dost náročné. Partnerský život se může vytrácet, protože všechen čas dáváte práci a dětem. Chybí alespoň jeden den v týdnu, kdy by byly děti u babičky. A zase naopak když máte staré rodiče, chcete jim být nablízku už jen proto, abyste za nimi nemuseli jezdit hodinu autem dvakrát týdně s nákupem. A to, jak se postaráme o naše rodiče ve stáří, často určuje i to, jak se o nás postarají ve stáří naše děti.

Dvě oddělené bytové jednotky

Aby dvougenerační dům fungoval, je potřeba ho chytře postavit nebo rekonstruovat. Ideální jsou dvě oddělené bytové jednotky, kdy má každá rodina vlastní koupelnu, kuchyň a nejlépe i samostatný vchod. Můžete sdílet zahradu, venkovní posezení, ale byt raději ne.

Ideální je, když je jeden byt menší (pro rodiče) a jeden větší (pro rodinu s dětmi). Časem to možná dopadne tak, že vy se přestěhujete na stará kolena do menšího bytu a ve větším bytě bude bydlet rodina jednoho z vašich dětí s vnoučátky. Takto vícegenerační bydlení funguje všude po světě a částečně i u nás.

24.8.2021