Václav Veselý

Taky vás někdy napadlo, co mohou slavní a bohatí sportovci se všemi těmi penězi dělat? Samozřejmě je řada možností, jak peníze utrácet, ale ti rozumní sportovci je nejčastěji investují do nemovitostí po celém světě. Tenisté, hokejisté, fotbalisté, basketbalisté i další bohatí a úspěšní sportovci bývají často velmi rozumní, i když v médiích a mezi obyčejnými lidmi mají spíše opačnou pověst. Samozřejmě hodně záleží na tom, jakými lidmi se obklopují.

Orná půda je taková jistota. Není to zajímavá investice pro střelce a spekulanty, protože její cena roste spíše pomalu. Ale jistě. Jestli jste před deseti lety nakoupili ornou půdu za milion korun, dnes ji můžete prodat za cca 1 750 000 Kč. Samozřejmě záleží na konkrétní lokaci, ale obecně tento příklad ukazuje, jak cena orné půdy v čase roste. Jestli máte volné finanční prostředky, je to určitě možná volba, kam je bezpečně investovat.

V životě každého z nás přijde situace, kdy se musíme rozhodovat o novém bydlení, změně působiště nebo se vypořádáváme s nemovitostí, která zůstala opuštěná. Jedna z prvních myšlenek v takové chvíli je, zda se vyplatí nemovitost prodat nebo je lepší ji pronajmout a využít jako vedlejší příjem. Část lidí si okamžitě odpoví, že ceny nemovitostí jsou nyní vysoko a proto je dobré toho využít a nemovitost prodat. Jenže tak snadné to není. Jaké faktory je třeba brát v úvahu?

Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou a postoupen Senátu, který k němu nestihl přijmout žádné usnesení. Nyní je návrh zákona předkládán prezidentovi k podpisu a následně bude formálně vyhlášen (zveřejněn) ve sbírce zákonů. Účinnost nové právní úpravy je stanovena pevným datem na den 1. 1. 2020. Pokud by se však nepodařilo do této doby vyhlásit návrh zákona ve sbírce zákonů, nabude účinnosti až počátkem 15. dne po zveřejnění.

V LOŇSKÉM ROCE PŘIŠLA ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA se zpřísněním podmínek pro získání hypotéky. To způsobilo, že řada lidí má skutečně problém dosáhnout na vlastní bydlení. V minulosti byl hlavní problém zorientovat se v nepřeberné nabídce bank. V současné době je spíše problém zajistit si financování tak, aby vůbec bylo možné o hypotéku žádat.

MNOHO LIDÍ SI VE SNAZE UŠETŘIT ŘEŠÍ PŘI PRODEJI ČI KOUPI NEMOVITOSTI VŠE NA VLASTNÍ PĚST. Bez spolupráce s makléřem. Realita je ale taková, že nakonec zaplatí mnohem více, než kdyby zvolili spolupráci s odborníkem. Dobrý makléř totiž dokáže ušetřit nejen peníze, ale i čas. Kromě toho je prokázáno, že realitní makléř dokáže nemovitost prodat za vyšší cenu než sám majitel.

Novela rozšířila osvobození podle § 7 zákonného opatření. Kromě případů prvního úplatného nabytí vlastnického práva k dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě bude možné uplatnit osvobození rovněž u užívaných nebo dokončených jednotek v rodinném domě. Novela se bude moci aplikovat pouze na případy, kdy dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci od 1. listopadu 2019 a později. To znamená, že k tomuto dni vzniknou právní účinky vkladu do katastru nemovitostí, případně dojde k nabytí vlastnictví z jiného důvodu (např. dražbou).

V pátek 8. 11. 2019 schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení návrh nového zákona o realitním zprostředkování. Oficiální znění schváleného návrhu zákona se zapracovanými pozměňovacími návrhy je teprve zpracováváno. Návrh zákona upravuje obecný rámec podnikání na realitním trhu (požadavky na odbornost, bezúhonnost, pojištění), ale také konkrétní vztahy mezi realitními zprostředkovateli a klienty (forma smluv, informační povinnost, provize, výpověď).

V březnu Poslanecká sněmovna schválila návrh novely o dani z nabytí nemovitých věcí. Cílem návrhu je rozšířit současné osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí pro nové stavby také na jednotky vymezené v rodinných domech, neboť i tyto stavby slouží k bydlení. Od daně z nabytí nemovitých věcí tak bude osvobozeno první úplatné nabytí vlast- nického práva k dokončené nebo užívané jednotce nejen v bytovém domě, ale nově také v rodinném domě.

Nájemce může dát bez souhlasu pronajímatele třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v něm trvale bydlí. Nejedná-li se však o osobu blízkou nebo případ zvláštního zře- tele hodný, může pronajímatel podmínit i takový podnájem svým písemným souhlasem. Chce-li nájemce dát do podnájmu celý byt nebo v něm trvale nebydlí (v takovém případě není rozhodné, zda chce dát do podnájmu byt celý či jen jeho část), může tak učinit vždy jen s písemným souhlasem pronajímatele.