Ačkoliv se mnohým zdá, že bydlet na pár metrech čtverečních je téměř nemožné, garsonek a velmi malých bytů je v Česku mnoho a další vznikají i v nových bytových domech. „Podle našeho názoru se na tom podílí několik vlivů, které jsou vzájemně provázané. Ceny nemovitostí ve větších městech, zejména pak v Praze, raketově rostly. Jedním z faktorů je tedy čistá ekonomika – částka, za kterou jste si před několika lety mohli pořídit čtyřpokojový byt, vám dnes bude stačit sotva na byt dvoupokojový,“ vysvětluje architektka Jana Stachová ze studia Boqarchitekti. Podle zkušeností architektů je stavebnictví v České republice zatěžováno extrémní byrokracií, povolit větší bytový dům v Praze často trvá mnohem delší dobu, než jej potom postavit. „V některých případech celý proces, od návrhu přes vyřízení stavebního povolení až po samotnou realizaci, trvá skoro 10 let, což se bohužel promítne ve výsledných cenách za metr čtvereční,“ podotýká architektka Stachová. Další důvody jsou podle ní spíše společenské: „Máme zde generaci singles, studentů a mladých lidí, kteří jsou plně pracovně vytížení, otázku bydlení řeší prozatím malou garsonkou.“ A nakonec pro existenci garsonek hovoří jasně i podnikatelské zájmy. Pro krátkodobé pronájmy se totiž malé byty pronajímají daleko snáze a častěji. „Malý byt je v tomto případě velmi dobrou investicí,“ hodnotí Jana Stachová.
Právě to, kdo bude v bytě bydlet, je určující pro rozvržení dispozice. Jinak bude vypadat byt pro mladý pár, který má garsonku jako startovní bydlení, jinak pro seniora, který se snaží minimalizovat pravidelný servis a úklid, popř. náklady na ně, a jinak singles, kteří tráví většinu volného času v kavárnách, restauracích, fitness centrech. „Garsoniéra je také vítanou volbou pro workoholiky, kteří touží jen po útulné ložnici, a pro dobrodruhy, kteří jsou neustále na cestách,“ glosuje architekt Lukáš Obršál ze studia Obršál architekti. Mladí klienti podle jeho slov bývají náročnější na standardy: „Vyžadují nejnovější technologie a zajímají je trendy, přičemž kladou důraz na design. Senioři většinou tíhnou k základním potřebám, s nimi se tedy soustředíme na relax, jídlo, hygienu a spánek,“ shrnuje své zkušenosti Obršál. Byt má disponovat několika funkcemi – má zajišťovat relaxaci, spánek, prostor na vaření a hygienu, vedle toho funguje jako prostor společenský a reprezentativní. Klienti architektonických kanceláří přicházejí většinou se shodnými požadavky, ať měří byt 40 či 120 metrů. „Obvykle slyšíme toto: Přáli bychom si plnohodnotnou kuchyňskou linku, tedy chladničku, myčku, troubu, mikrovlnku, standardní čtyřplotnovou varnou desku. Chceme plnohodnotné spaní, obývací pokoj s televizí, pracovní koutek, dostatek úložných prostor. Mladé rodiny s malými dětmi potřebují prostor na postýlku či dětský pokoj,“ popisuje klasické požadavky Jana Stachová z Boqarchitekti, přičemž se setkala už s požadavky například na úložný prostor pro několik desítek párů bot, stovku košil a nejrůznější sportovní náčiní.
Obyvatelé malého bytu však musejí na některé funkce rezignovat a některé sloučit dohromady. „V malém bytě je oddělování zón obtížnější a v některých případech přímo nemožné. U velkých bytů jednotlivé provozy dělí stěny a pouze na přání residenta se mohou provozy míchat, typickým příkladem je umístění kuchyňského koutu v obývacím prostoru. U malých bytů jsou možné tři přístupy včetně jejich vzájemného mixu: veškeré požadované provozy umístíme v ploše vedle sebe a vzdáme se víceméně jejich oddělení, protože prostor bude obývat jedna, maximálně dvě osoby, popř. použijeme jen interiérové oddělovací prvky, např. paravány. Anebo nábytek vyrobený na míru. Druhou možností je, že přidáme třetí rozměr a umístíme některé provozy nad sebe typicky spací patro. Poslední variantou je, že přidáme časový rozměr, tedy osadíme nábytek, který disponuje více funkcemi – příkladem je pohovka, měnící se na lůžko. Pak je tím požadovaným provozním oddělením lidská práce, která nábytek v čase změní,“ shrnuje možnosti Lukáš Obršál. Nejprve si klient musí ujasnit, ve které zóně bude trávit nejvíce času, protože ta dostane nejvíce prostoru. „Následně řešíme úložný prostor. Snažíme se opravdu využít každý kousek, nicméně musíme si velmi dávat pozor, abychom to nepřehnali, a ve výsledku nepůsobil byt zastavěně, pro- tože obyvatelé by z něj mohli mít klaustrofobické pocity. Pravidlem je, že na největší kusy nábytku, což jsou samozřejmě vestavěné skříně, volíme světlé barvy, které lépe splynou se stěnou,“ radí inženýrka Alena Koubová ze studia Kouba interiér.
Kdo v malém bytě bude bydlet a jaké má finanční prostředky. Je určitě rozdíl, zda bude garsonku obývat mladý student, který bez problémů vyleze na spací patro, či starší paní, která již neměla síly pečovat o obrovský dům. Proto právě vyvýšené či na strop zavěšené postele doporučím mladému klientovi, zatímco rozkládací pohovku starším lidem. Je důležité zvolit kvalitní rozkládací pohovku, která je určena ke každodennímu spaní. V nabídce je má například český výrobce nábytku, firma Polstrin. Rozložit opravdu kvalitní pohovku není vůbec náročné. Disponuje skutečnou matrací, člověk vůbec neleží na polštářích, na nichž se přes den sedí. Často zmiňovanou variantou je postel, která se schovává do skříně. Toto řešení ovšem není vhodné do těch úplně nejmenších garsonek. Před skříní totiž musíte mít dostatečný prostor, kam ji rozložit. Pokud přes den v tomto prostoru máte nějaký solitérní nábytek – stolek, křesílko, dnes a denně je budete muset přesouvat pryč. Navíc skříň sama o sobě je obrovským kusem nábytku – je hluboká min. 60 cm
a široká, přičemž má jediný účel, a to schovat postel. I to je důvod, proč jsem toto řešení za svoji praxi využila zatím jen jednou, a to na výslovné přání klientů. De facto i postel, jež se zasouvá do pódia má podobné požadavky – velký prostor, kam může vyjíždět. Nicméně pódium, v němž je uložena, má další využití.
Zásadní je také oddělení jednotlivých zón. Docela efektně působí využití japonských stěn. Jde o levné řešení, což ocení především ti, kteří jsou v podnájmu a nechtějí příliš investovat do dočasného bydlení, přičemž výběr látek je neuvěřitelně široký. Můžete volit buď průsvitné látky, které prostor opticky oddělí, přičemž propouští světlo, nebo pravý opak. Zařizovala jsem garsonku mamince, která v ní žila s malým synem a potřebovala mu zajistit klid a tmu při spánku, přičemž potřebovala v místnosti fungovat i poté, kdy syn šel spát. Nechali jsme proto vyrobit závěs do oblouku kolem postele z tzv. blackoutové látky, která pohltí veškeré světlo. Rozdělit prostor můžeme také pomocí nábytku, skvěle tuto funkci plní oboustranné policové stěny. Některé zásuvky tak vedou například do kuchyňské části, z druhé strany pak jiné do spací části. Každý centimetr se vyplatí řešit i u kuchyňské linky, musí být perfektně promyšlená, nicméně pokud jde o pronájem, nemá asi smysl do ní investovat horentní částky. Pokud je člověk zručný, vyplatí se hledat nápady například na Pinterest.com. V kuchyni je také lepší rovnou zapomenout na samostatný jídelní stůl, využitelnější je pult, který rozšiřuje pracovní plochu kuchyňské linky, a doplněný polobarovými židličkami plní funkci místa ke stolování.
Volba dekoru skříní na míru je však až druhou věcí, kterou budou designéři řešit. V prvé řadě si totiž lidé musí uvědomit, co do úložných prostor potřebují všechno schovat. „Hloubku skříně, která zpravidla bývá až do stropu, by měl definovat největší předmět, který ve skříni chceme uskladnit, třeba jízdní kolo, lyže a podobně. Typ otevírání je zase závislý na prostoru před skříní, ve stísněných podmínkách vyhrávají posuvná křídla, která však neumožňují plné otevření skříně najednou,“ upozorňuje architekt Obršál. Důležité je taky si ujasnit, kde bude majitel uskladňovat úklidové prostředky. „Většina nových bytů disponuje balkony a ty je možné použít i pro sušení prádla. U rekonstrukcí malých bytů se většinou osazuje sušička prádla, a to přímo nad pračku. Pokud v bytě není komora, pak se úklidové prostředky včetně vysavače umísťují do vestavěné skříně ve vstupní chodbě,“ radí Lukáš Obršál.
Veronika má původ v řeckém jménu Bereniké (Phereniké) a jeho význam je "nositelka vítězství". Věřím, že moje jméno není náhoda, ale odraz mého osobního a pracovního života.
Aby člověk mohl vítězit je potřeba být mezi TOP nejlepšími ve svém oboru a tam RE/MAX rozhodně patří.
Do světa realit jsem vstoupila díky mému skvělému realitnímu kolegovi Petru Bartošovi, který je zároveň již několik let mým úžasným manželem a otcem našich 2 dětí. Pro někoho nemyslitelná kombinace, pro nás je to úspěch ve světě realit a spokojenost u klientů, kteří se k nám s důvěrou vrací a doporučuji naše služby mezi své přátelé a rodinu. Jelikož 2 makléři jsou více než 1 😊
Každému klientovi dáváme dvojitou dávku profesionality, důslednosti, lidskosti a také pořádnou dávku humoru, který mnohdy lidem usnadní prodej či koupi nemovitosti jelikož je to jejich „poprvé“.
Jsem certifikovaná realitní makléřka a o Vaší nemovitost se postarám na 110% ve všech směrech.
Děkuji za důvěru a těším se na spolupráci s Vámi!